Národní hřebčín Muzeum chovu koní Topoľčianky

Národní kulturní památka (monumentální klasický zámek, "Lovecký zámek", "Jízdárna" a další) na severním konci Topoľčianok v rozsáhlém anglickém parku. Hřebčín patří mezi důležité evropské šlechtitelské a chovatelské centra ušlechtilých teplokrevných koní a byl zřízen 15.10.1921 zvláštním rozhodnutím vlády a ministerstva zemědělství v Praze jako Státní hřebčín Topoľčianky. Postupně se zde v letech 1921 - 1930 vybudovali chovatelské zařízení, jejichž posláním byl v té době chov teplokrevných plemen koní Shagya-arab, Lipicán, huculský kůň a nonius. Základní stáda koní pocházeli z bývalých rakousko-uherských státních hřebčínů Radovec, Piber, Bábolna, Lipica a Lučina. 1. března 1993 udělilo ministerstvo zemědělství pořizovací listinou hřebčína statut národního hřebčína s názvem "Národní hřebčín, státní podnik Topoľčianky". Vytvořily se zde vhodné podmínky pro zachování cenného genofondu koní a historicky cenných budov.

Část hřebčína se nachází na území Topoľčianskeho zámku, letního sídla prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka a jeho součástí je i hipologická expozice s množstvím zajímavých exponátů. Je to jediné místo v Evropě, kde současně chovají pět plemen koní a zaměřují se hlavně na chov Shagya-arabského, lipicanského, huculského, arabského plnokrevného a slovenského teplokrevného koně. Koně z Topoľčianok velmi úspěšně reprezentují hřebčín v disciplínách jako drezúra, voltížne, parkur, spřežení a vytvalostné ježdění. Návštěvník hřebčína se dozví nejen vše o chovu a drezúře koní, ale se umí i převést v kočáru. Hřebčín nabízí i prodej chovných koní v různém stupni výcviku a součástí areálu je i Hipologické muzeum chovu koní. Muzeum poskytuje představu o celospolečenském významu chovu koní, návštěvníci se seznámí s úspěchy hřebčína a poznají charakteristiku jednotlivých plemen koní. Zaujímaná jsou také různé sedla, postroje, ale např. i pohřební vůz.