Benediktinský klášter Hronský Beňadik - poutní místo

Soubor opevněných sakrálních staveb v obci Hronský Beňadik, okres Žarnovica, postavený za vlády krále Ludvíka I. Velkého z Anjou v letech 1345 - 1350 (uvádějí se i roky 1346 - 1375). První stavbou byl gotický kostel a trojice svatyň s křížovými klenbami, postupně přibývaly další stavby - na sklonku 14. st. trojlodí s dvojicí charakteristických věží a s reprezentačním pozdně vstupním portálem, potom jižní křídlo s křížovou chodbou a poslední stavbou bylo tzv. opatské křídlo, dokončené v roce 1508. Uprostřed kláštera se nacházela klášterní zahrada.

21. července 1881 budovy kláštera zachvátil velký požár a poškozena byla část klášterního areálu. Kapitula v Ostřihomi proto přistoupila k rozsáhlým úpravám, které trvaly až do roku 1889. Na přelomu 19. a 20. st. proběhla na objektu památková obnova, regotizoval se exteriér a do interiéru se umístili neogotické oltáře s částmi původního gotického zařízení. V současnosti je klášterní kostel spravován řeholí pallotínov a je živým místem konání poutí, pravidelných bohoslužeb, modliteb, táborů a také duchovních cvičení.

Do Hronského Beňadiku pravidelně, několikrát do roka, putují věřící a hledají zde klid, uzdravení a sílu i díky relikvii Kristovy krve. Tou je kousek z Veroničině šátky s kapkami Kristovy krve, kterou daroval papež Pavel II. králi Matějovi Korvínovi, a ten ji uložil v klášteře v Hronském Beňadiku. V současnosti se tato relikvie nachází v kapli Božské krvi.

Klášterní komplex v Hronském Beňadiku je od 24. dubna 1970 zařazen do seznamu národních kulturních památek.