Ľubovniansky hrad a muzeum

Částečně zachovalý a zrekonstruovaný hrad na vápencovém kopci nad cestou a levým břehem řeky Popradu, čnící se nad městem Stará Ľubovňa, vznikl v druhé poloviny 13. století, resp. počátkem 14. století. Původně hraniční strážní hrad chránící obchodní cesty do Polska nechal postavit uherský král Ondřej III. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1311. V letech 1323 - 1342 byl hrad ve vlastnictví rodu Drugethovcov a v roce 1412 uherský král Zikmund Lucemburský zálohoval část Spiše is hradem Ľubovňa polskému králi Vladislavovi II. Jagiełło. V roce 1432 a 1451 hrad poškodily během husitských válek, v roce 1553 ho téměř zničil velký požár. Jeho obnovu začali v roce 1555 starostou Jana Bonera a do roku 1557 ho obohatili o renesanční prvky. V roce 1591 se stal starostou zálohové části Spiše Sebastián Lubomirski a po něm další čtyři generace tohoto rodu.

V letech 1620 - 1647 dochází k barokní přestavbě hradu. V letech během 1655 - 1661 během Švédsko-polské války byli na hradě ukryty polské korunovační klenoty a v roce 1978 byl na hradě vězněn i Móric Beňovský. V roce 1772 uherská panovnice, Marie Terezie, zrušila spišský záloh z roku 1412. V letech 1825 - 1880 byl hrad ve vlastnictví rodiny Raizs a později rodiny Zamoyskich, která ho vlastnila až do roku 1945.

V roce 1966 bylo zásluhou Andreje Čepiššáka na hradě zřízeno muzeum a zpřístupněny byly expozice historie, řemesel a národopisu v raně barokní paláci hradu. V roce 1976 začíná příprava areálu pro výstavbu Souboru staveb lidové architektury (skanzenu), jehož první etapa byla zpřístupněna v roce 1985. Muzeum v roce 1991 přebírá investorskou činnost na výstavbě skanzenu a rekonstrukční práce na hradě Ľubovňa. Od roku 2002 je zřizovatelem muzea Prešovský samosprávný kraj se sídlem v Prešově. V roce 2012 získává Ľubovnianske muzeum a hrad prestižní ocenění Kulturní památka roku 2011. Pro více informací o otevíracích hodinách a vstupním viz ZDE.