Státní svátky a volné dny v roce 2024 / 2025

Hlavní vánoční svátky, dny pracovního klidu a vánoční prázdniny 2024 budou během pracovních dnů:

• Štědrý den - 24.12. – úterý
• První svátek vánoční - 25.12. – středa
• Druhý svátek vánoční - 26.12. - čtvrtek
• 23.12. 2024 - 6.1.2025 Vánoční prázdniny - pondělí - pondělí

Prodloužené víkendy v roce 2025

V roce 2025 si Slováci užijí několik prodloužených víkendů díky svátkům. Letos nám nabídne více možností, kdy si můžeme udělat volno navíc a prodloužit si víkend.

Přehled všech svátků (volných dnů) v roce 2025

Seznam školních prázdnin (nejen) pro rodiny s dětmi 2025

Obchody během svátků

Obchody zůstanou během svátků a dnů pracovního klidu zavřené. Výjimkou jsou pouze dva dny:

• Štědrý den (24. prosinec), kdy jsou obchody obvykle otevřeny do oběda.
• Den Ústavy (1. září), který již není dnem pracovního klidu.

Nařízení se netýká obchodů, ve kterých obsluhuje samotný majitel. Netýká se ani čerpacích stanic, prodejen v nemocnicích, prodejen jízdenkách nebo prodejen v zařízeních veřejné hromadné dopravy.

Státní svátky a dny pracovního klidu v Česku

V České republice platí třináct svátků, přičemž se dodržují odlišná pravidla ohledně práce během svátků.

Význam a historie svátků

1. leden – Den vzniku Slovenské republiky - neděle

Slovenská republika vznikla 1. ledna 1993. Rozdělení Československa proběhlo klidně a stalo se vzorem pro řešení národnostních konfliktů.

6. leden - Zjevení Páně (Tři králové) - pátek

Patří k nejstarším křesťanským svátkům, který se slaví již od 3 století. Jde o den, kdy se na obloze objevila hvězda oznamující všem národům, že se narodil Boží Syn. Jako k celým vánočním svátkům, tak ke Třem králům se vážou různé obyčeje. Nejznámějšími u nás jsou „tříkrálové obchůzky,“ během kterých obcházejí domácnosti mladí chlapci oblečeni v bílých košilích as korunkami na hlavách. Předvádějí imitaci návštěvy Tří králů po Ježíšově narození. Ve vesnickém prostředí je běžné i koledování kněží s doprovodem, při kterém kněz na dveře napíše iniciály tří biblických mudrců - G. M. B. - pokropí dům svěcenou vodou a popřál zdraví, štěstí a hojnost. Tento svátek je také považován za konec vánočního období.

7. duben - Velký pátek - velikonoční svátek - pátek

Pátek před Velikonocemi, součást Svatého týdne a velikonočního třídu. Připomínka smrti Ježíše Krista na kříži je pro křesťany dnem utrpení, a proto se v římskokatolických chrámech neslouží mše a oltáře jsou bez chrámového roucha. Věřící se v tento den postí od masných pokrmů a najíst by se měli do sytosti pouze jednou denně.

10. duben - Velikonoční pondělí - velikonoční svátek - pondělí

V křesťanství je jedním ze dnů velikonoční oktávy, kdy věřící prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Je spojen s mnoha tradicemi a zvyky, které symbolizují přechod z končící zimy do začínajícího jara. Jde původně o nekřesťanské zvyky, které byly ale postupem času v mnoha kulturách teologizovány a přidány do křesťanského rámce.

1. květen - Svátek práce - pondělí

Oslavuje se od roku 1890 na základě ustavujícího kongresu II. Internacionály v roce 1889 v Paříži, sloužící jako vzpomínka na všeobecnou stávku a masovou demonstraci chicagských dělníků za 8-hodinovou pracovní dobu. Po vzniku ČSR byl prohlášen státní svátek, jeho oslavy se nesly v duchu boje za dobré postavení pracujících a snižování nezaměstnanosti.

8. květen - Den vítězství nad fašismem - pondělí

Svátek na počest ukončení druhé světové války. Po nástupu komunismu byl stanoven za státní svátek. Během druhé světové války přišlo o život více než 50 milionů lidí. Počtem obětí, ale i svou krutostí šlo o největší tragédii v dějinách lidstva. Většina lidí má to štěstí, že válku a její bídu nemusela přežít na vlastní kůži – proto se tento den slaví jako vzpomínka na osvoboditele, kteří položili vlastní život, abychom dnes mohli žít ve svobodě.

5. červenec – Svátek sv. Cyrila a Metoděje - středa

V mnoha neslovanských zemích se slaví 14. února. U nás se tento svátek slaví 5. července na žádost olomouckého arcibiskupa Bedřicha. Mezi důvody jeho přesunu patřilo nevhodné roční i liturgické období. Svátkem si připomínáme příchod slovanských věrozvěstů na naše území, sestavení hlaholice a překlad biblických textů do staroslovenštiny.

29. srpna - Výročí SNP - úterý

\"Začněte s vystěhováním,\" konspirativní heslo, které nahlásil 29. srpna 1944 velitel Vojenského ústředí Slovenské národní rady jednotlivých posátkám zapojeným do přípravy Slovenského národního povstání, čímž začala aktivní obrana proti okupaci území Slovenska (v té době Československa). SNP je jedna z nejvýznamnějších událostí našich dějin, jeden ze základních pilířů národní identity.

1. září - Den Ústavy Slovenské republiky - pátek

Ústava Slovenské republiky je nejvýše postavený právní předpis platný v Slovenské republice. Tvoří ji souhrn základních právních norem o společenském zřízení, politické organizaci a postavení občanů, který zavazuje všechny orgány a občany státu. Skládá se z preambule a devíti hlav. Její největší část vstoupila v platnost 1. ledna 1993.

15. září - Sedmibolestná Panna Maria - pátek

Panna Maria byla v roce 1966 vyhlášena papežem Pavlem VI. za hlavní Patronku Slovenska, první zmínka o svátku Sedmibolestné Boží Matky pochází z roku 1412. Panna Maria zažila ve svém životě množství bolesti a číslo sedm znamená v biblickém smyslu plnost. Proto tradice hovoří o sedmi bolestech, které Panna Maria ve svém životě přežila.

1. listopad - Svátek všech svatých - středa

Katolická církev slaví 1. listopadu svátek Všech svatých, na který hned 2. listopadu navazuje den Vzpomínky na všechny zesnulé. Lidově toto období nazýváme Dušičky. Věřící si připomínají svaté, kteří vedli pravý křesťanský život, žili a zemřeli ve víře v Ježíše Krista. Všichni také vzpomínáme na svou rodinu a blízké, kteří s námi už nejsou.

17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii - pátek

Připomenutí událostí, kdy bylo v Praze popraveno devět studentů (po proti-nacistické demonstraci) a tisíce dalších byly poslány do koncentračního tábora Sachsenhauseun. Označován i za Mezinárodní den studentů. Naše dějiny k tomuto datu přiřadily i další důležitou událost - Začátek Něžné revoluce, v níž významnou roli sehráli opět studenti vysokých škol.

24. prosinec - Štědrý den - neděle

Poslední den příprav vánočních svátků. Štědrý den byl i začátkem svátků zimního slunovratu. Spojujeme s ním množství předkřesťanských i křesťanských tradic. Byly zaměřeny zejména na pozitivní ovlivnění následujícího období.

25. prosinec - První svátek vánoční - pondělí

Druhý nejdůležitější svátek v římskokatolické církvi. Označován také jako Svátek Narození Páně. Věřící svou oslavu soustřeďují zejména na čas mezi 24. a 25. prosincem – půlnoc, kdy odcházejí na mši (známá půlnoční mše). V tento den se také konávaly obchůzky a vinšovaly se koledy.

26. prosinec - Druhý svátek vánoční - úterý

Tento svátek je zasvěcen sv. Štěpánovi, prvnímu křesťanskému mučedníkovi. Kvůli své věrnosti Ježíšovu učení byl ukamenován. Svatý Štěpán byl prvním křesťanem, který byl zabit za šíření svého náboženství. Na našem území se v tomto období konají vinšovačky, koledy, navštěvují se příbuzní. V tento den se také koná tzv. Štefanská zábava, první po skončení adventu.