Vše o Velikonocích na Slovensku

Velikonoce v roce 2023 začíná 6. dubna (Zeleným čtvrtkem) a končí 10. dubna (Velikonoční pondělí). Pro křesťany jde o nejvýznamnější svátek, během kterého si připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Kromě toho je toto období spojeno s vítáním jara po zimním spánku, o čemž svědčí množství lidových tradic.

I když se význam Velikonoc může pro různé skupiny lidí lišit (což dobře ilustrují rozličné tradice, symboly i způsoby, jak tyto dny trávíme a slavíme), jejich termín každoročně připadá na datum, které je blízko jarní rovnodennosti. Symboly Velikonoc proto často vycházejí z univerzálních znaků jara a plodnosti.

Odkud pochází název tohoto svátku - Velikonoce?

První část názvu napovídá, že jde o velmi důležitý křesťanský svátek – velká. Slovo noc zase souvisí s velikonočními vigiliemi - jde o noční liturgii, kterou vždy začíná nedělní oslava Zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Kdy se Velikonoce slaví?

Jedná se o pohyblivý svátek. Znamená to, že nemá pevně stanovené datum. Termín se každý rok mění. Mezi jednotlivými lety může být dost výrazný rozdíl, klidně io více než jeden měsíc. Pro stanovení data je rozhodující termín prvního úplňku po jarní rovnodennosti. Podle tohoto jsou následně vypočteny i termíny dalších pohyblivých svátků, do kterých patří například Letnice nebo Nanebevstoupení Páně.

V jakém termínu je Velikonoce v roce 2023?

6.4. - Zelený čtvrtek
7.4. - Velký pátek
8.4. - Bílá sobota
9.4. - Velikonoční neděle
10.4. - Velikonoční pondělí

Tradiční jídla a příprava na velikonoce

Mnoho rodin si dává záležet na správné velikonoční přípravě. Základem je mít doma uklizené a vyzdobené. Domácnosti se zvyknou krášlit jarním věncem před dveřmi, malovanými kraslicemi, malými soškami s jarním / velikonočním motivem (králíček, vajíčko) a v neposlední řadě jarními rostlinami (zlatý déšť, bahňátka) a velikonočním beránkem.

Půst končí Zeleným čtvrtkem, standardně se však dodržuje do Bílé soboty, kdy se večer po slavnosti Vzkříšení Ježíše Krista z mrtvých po dlouhé době objeví na stole maso.

Na Zelený čtvrtek se obyčejně pekly tzv. Jidáše z kynutého těsta. Připomínat by svým tvarem měli provaz, na kterém se oběsil biblický Jidáš. Často se na vrch přidává med. Během tohoto dne se zvykne jíst něco zeleného – abychom byli zdraví – může to být například špenát, polévka z brokolice nebo jarních bylinek.

Typickým jídlem, které provázelo celé velikonoční svátky, byl mazanec. Symbolizuje slunce a peče se ze stejného těsta jako vánočka. Mazanec původně vůbec nebyl sladký. Základními surovinami byl strouhaný sýr a spousta vajec – aby byl krásně žlutý. Dnes je nejčastěji plněn tvarohem, protože tvaroh byl u Slovanů obřadní jídlo. A přestože má každá rodina svůj jedinečný recept, důležité je dodržet, aby měl mazanec kulatý tvar a znak kříže uprostřed.


Stejnou obřadní surovinou byla i vejce. Ty byly symbolem nového života a plodnosti. Proto se na Velikonoce pravidelně jedli - jako uvařené, či ve formě smaženice. Na východním Slovensku je dodnes podáván siřek. Nabízí se na Velikonoční neděli všem členům rodiny, a pak další den mládencům, kteří přijdou zalévat. A všimněte si, právě vyzdobená vajíčka dostávají kluci za šibačku.

Velikonoční beránek - prastarý velikonoční pokrm. Pro mnohé představoval nový život – mláďata, která se na jaře rodí. Původně se hojně konzumovalo skopové maso. Když ale nastalo chudší období, byl masový beránek nahrazen sladkou formou - jak jej známe dnes. Bývá upečený z bábovkového těsta a zdobí se cukrem, čokoládou nebo jarní zelenou větvičkou. Na krk se mu uváže barevná stuha nebo rolnička. Beránek se staví jako ozdoba na stůl nebo do okna, častokrát je tato dekorace doplněna i barevnými kraslicemi.

Vzhledem k delšímu půstu se všichni těší na maso. Proto k tradici patří pečené jehně nebo kůzle. Někdy se jedly i zásoby po zabijačce.

Velikonoční zvyky a tradice

K Velikonocům se váže spousta zvyků a tradic. Některé zůstaly v našich rodinách dodnes, jiné najdeme už jen na pár slovenských vesnicích. Pojďme si ale Velikonoce projít celou. Se všemi tradičními prvky, které by měla mít.

Rapkáče

Malé řehtačky do ruky, ale i velké nástroje (které vozily na traktorech) nahrazovaly zvony, které po mši na Zelený čtvrtek odletěly do Říma - kvůli požehnání od papeže - a vracely se až v Bílou sobotu. Rapkáče na mnoha místech ale sloužily ik vyhánění Jidáše Iškariotského, který zradil Ježíše Krista za 30 stříbrných. Od čtvrtku do soboty obcházeli chlapci s řehtačky vesnici a modlili se u každého kříže. Na Velký pátek se k tomu přidalo koledování od domu k domu, za což získávala vajíčka nebo malé sladkosti. Zvuk řehtačky měl z domů vyhnat všechno zlo. Tuto tradici ještě i dnes najdeme například na Oravě a Liptově.

Barvení kraslic

Vejce jsou již odpradávna symbolem plodnosti a nového života. Již ve starověkém Egyptě lidé zdobili vaječné skořápky. U nás se velikonoční vajíčka barvila původně pouze červenou barvou. K dekoraci domácnosti se používala vajíčka vyfukovaná (vnitřek šel do pečení), chlapci za koledování dostávali vajíčka uvařená. Dnes už zdobení vajíček žádné omezení nemá – používají se všechny barvy, zdobí se fixem/voskem, stále populárnější je i barvení přírodními barvivy, které vyrobíte z běžných potravin.

• Vhodnější jsou bílá vajíčka (ne hnědá). Barva na nich bude lépe držet.
• Před barvením vajíčka odmastněte a omyjte v octové vodě, aby dobře chytila barva.
• Můžete na ně přivázat květiny a listy rostlin, které jim po zabarvení dodají originální vzhled.
• Žlutou barvu získáte použitím kari koření, mleté kurkumy nebo šafránu. Na červeno se vajíčka zabarví, když je povaříte spolu s červenými cibulovými slupkami. Modrou až fialovou vajíčkům dodá bez, borůvky nebo i červené víno. Hezká hnědá vznikne díky namočení do kávy. Obecně platí, že čím déle budete vajíčka v daném roztoku vařit, tím bude odstín barvy tmavší.
• Zabarvená vajíčka nechte uschnout. Následně je můžete dozdobit například pomocí bílého fixu.
• Po dokončení kraslice lehce přejede olivovým olejem, aby se pěkně leskly.

Pletení pomlázek

Se kterými kluci chodí na Velikonoční pondělí koledovat a chytat holky má i dnes poměrně silnou tradici. Pomlázka se ručně plete z vrbového proutí a měl by být co nejkrásnější - klidně iz 12-ti prutů. Způsob pletení se region od regionu liší. Pomlázka se na konci zdobí stužkami a je symbolem jarní přírody. Jeho dotek prý přináší sílu, krásu a omlazuje. Stejný účinek má podle pověry i studená voda. Při šibaní se recitovaly říkanky - platilo, že šibat se mohlo pouze po dobu recitování. Tato tradice je populární dodnes. A možná jste nevěděli, ale původně byla rozšířena pouze na západním Slovensku. Na střední a východní části naší země nosili chlapi kbelíky vody, případě dívky koupali v potoce. Po koupačce / šibačce chlapce pohostili kořalkou, koláči, vajíčky a šunkou. V minulosti bylo šibaní vyjádření náklonnosti. Dívky se chlapcům odměňovaly barevnými stužkami, které se vázaly na pomlázku. Žlutá barva svědčila o nezájmu, modrá byla symbolem naděje a červená indicií, že má dívku daného koledníka ráda.

Zalévání vodou

O tomto zvyku existují záznamy již ze 14. století. Zvyk měl pořádně probrat ospalce a líné už hned brzy ráno. Vodou se někdy polévala i hospodářská zvířata - lidé věřili, že jim to dodá sílu. Mimo venkovského prostředí se dnes používají jemnější metody – například pár kapek dobré voňavky na krk.

Velikonoční říkanky

K šibačce neodmyslitelně patří pěkné ŕíkanky. Vybrali jsme pár nejznámějších.

1.

Šiby, ryby, mastné ryby,
kus koláče od pomlázky.
Ještě k tomu groš,
aby bylo dost.

2.
Malované vajíčko,
pěkný božtek na líčko,
k tomu zdraví moc,
a veselou Velikonoce.

3.
Šibem, šibem, šiby ryby,
můj pomlázka nemá chyby.
Ještě vody trošička,
dej vajíčko z košíčku.

Náboženské oslavy Velikonoc

Svátky oslavy Velikonoc se v církvi objevily velmi brzy. První zmínku nacházíme v homíniu O Pasche Melitona Sardského, ve 2. století našeho letopočtu. Zajímavostí je, že počáteční tradice se postupně prodlužovaly/rozšiřovaly. Například obřad tzv. Sypání popela na hlavu byl na začátku určen pouze pro největší hříšníky. Nebo půst - ten byl původně dlouhý pouze jeden - dva dny před křtem a dva až tři dny před Velikonocemi. Z tohoto krátkého půstu a vyvinul dnešní, 40 - denní půst.

A právě tento 40denní půst je začátkem příprav na Velikonoce. Začíná tzv. Popeleční středou, což je vždy středa v sedmém týdnu před Velikonocemi. Pro křesťany je dnem nejpřísnějšího půstu, kdy pobývají masných pokrmů. Kněz také popelem tvoří kříž na čela věřících spolu se slovy Prach si a na prach se obrátíš.

Pašijový týden

Někdy označován také jako Svatý týden. Pašijový týden začíná Květnou nedělí a končí na Boží hod velikonoční. Pojmenování získal díky pašiím, což je tradiční biblické vyprávění zaznamenávané apoštoly, které hovoří o životě a utrpení Ježíše Krista. Názvy jednotlivých dní odkazují na události, které se staly a souvisejí i se zvyky, které by se v tyto dny měly dodržovat. Nejdůležitější částí je Velikonoční triduum, které začíná večer na Zelený čtvrtek a končí v neděli na Boží hod velikonoční.

Květná neděle

Květná neděle je šestá (poslední) postní neděle. Věřící si připomínají Kristův příchod do Jeruzaléma, často prostřednictvím doprovodu. Kněz v tomto dni během pohoslužby posvětí bahňátka (větvičky vrby s malými pupeny) a věřící je doma vkládají za svaté obrázky.

Modré pondělí

Kostely se tradičně zdobily modrými látkami. Podle tradice bylo pondělí volným dnem.

Šedivý / žluté úterý

Den, který býval věnován důkladnému úklidu domácnosti. Myla se okna, čistily podlahy. Někteří lidé dokonce bělili stěny. Někdy je označován také jako žlutý, protože vyjadřoval touhu po slunečném počasí. V úterý se zvykl žlutě vyzdobit i oltář v kostelích.

Ošklivá středa

V tento den měl podle Bible Jidáš Iškariotský zradit Ježíše Krista. V tento den se zvykli vymetat komíny – lidé věřili, že spolu se sazemi vymetají i špatné sny.

Zelený čtvrtek

Poslední den, kdy zvoní kostelní zvony. Jedna tradice říká, že až do Bílé soboty odletěli do Říma. Jiná pověra pramení v dávné obavě, že kdyby duše mrtvých přišly do kontaktu se zvony, ztratily by zvony svou zázračnou moc. Mnohdy lidé věřili, že dokáží zahnat špatné síly, ale třeba i bouři. Na mnoha vesnicích proto dodnes slyšet místo zvonů různé řehtačky. Typická je konzumace zelených pokrmů. Začíná půst pašijového týdne. Trvá až do vzkříšení.

Velký pátek

Den přísného půstu, připomínka ukřižování Ježíše Krista. Věřící v tento den chodí na Velkou mši a obřady, věnují se rozjímání a modlitbám.

Bílá sobota

Konec půstu, vymetání domu novým koštětem, návrat zvonů z Říma. Domácnosti provonívají masem a uzeninami, které se připravují na Velikonoční neděli. Jídlo se připravuje do proutěných košíků, aby se dalo odnést k posvěcení. Lidé se v tento den snažili očistit - mýt v potoce / studánce, aby magická voda smyla nemoci a zvýraznila krásu.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)

Je největším svátkem roku. Oslava Kristova vzkříšení a nanebevstoupení. Zajímavostí je, že v minulosti se tento den nesmělo vařit, dokonce ani krájet nožem. Všechno potřebné se muselo nachystat předem. Obřadní jídla se připravila a vzala na mši svatou, kde se světila. Stolování během Velikonoční neděle je slavnostní, připomíná Štědrou večeři. Hlavní chod by měl být z masa a všichni by se měli pořádně najíst, aby byli sytí po celý rok.

Velikonoční pondělí

Den věnovaný koledování. V některých domácnostech se oblievačka / koledování začíná už na svítání.

Moderní trendy a inovace ve velikonočních tradicích

Dnes na Slovensku zůstalo zejména hodování, zalévání a pomlázky. Velikonoční pondělí v naší zemi je dnem pomlázky. Od rána muži a chlapci chodí po domácnostech svých rodin a přátel, kde zalévají a šibou vrbovým pomlázkou dívky a ženy, které se jim za to odmění barevným vajíčkem jako symbolem svého díku.

Originální jsou ale také způsoby, jak Velikonoce slaví v zahraničí. V Norsku se celé rodiny dívají a čtou kriminálky, Řekové vyhazují z okna velké hliněné nádoby jako symbol nových začátků.


Mnoho z nás Velikonoce dnes vnímá i mimo tyto tradice. Spíše než příležitost využít čas například pro sebe. Stihnout věci, na které přes rok není čas nebo si zavést tradice, které možná nebudou typicky české, ale budou vaše. Můžete například:

• Dětem poskrývat po domě a zahradě čokoládová vajíčka a učinit z jejich hledání zajímavou hru.
• Strávit celé svátky bez počítače, mobilu a televizoru. Chodit hodně na procházky, hrát stolní hry a odpočívat.
• Vytřídit šatník a věci ze skříněk a šuplíků. Uvidíte, že když se zbavíte nepotřebných věcí, pocítíte velkou úlevu a svěžest.
• Čas pro sebe – volné dny můžete věnovat péči o sebe – můžete si dopřát koupel, postarat se o pleť, odpočinout si, zacvičit, vyčistit hlavu procházkou, přečíst si dobrou knihu.
• Rodinná tradice – nebojte se zavést jedinečné rodinné tradice. Můžete si pronajmout chatu (větší a vzít i rodiče, sourozence, děti či kamarády) a zavést každoroční relaxační prodloužený víkend.

Kam přes Velikonoce - (nejen) velikonoční trhy a akce

Z průzkumu agentury Go4insight, který byl realizován na vzorku 1 000 Slováků vyplynulo, že Velikonoce jsou pro polovinu Slováků primárně náboženský svátek. Třetina ji vnímá jako svátek jara a téměř pětina občanů ji vnímá jako příležitost volných dnů, ideálních například k vycestování.

Ať už patříte do kterékoli ze skupin, díky Velikonocům všichni získáváme prodloužený víkend. Volno v práci, prázdniny ve škole = ideální příležitost někam vyrazit na kratší dovolenou. Letenky do zahraničí bývají v tomto období drahé, proto je super řešením vyrazit na poznávání Slovenska. Možností je hned několik:

Lyžování

V Tatrách si s nejvyšší pravděpodobností dobře zalyžujete i během velikonočních svátků. Je to poslední možnost využít končící lyžařskou sezónu. Na Štrbském Plese zvykne být také karneval a závody v maskách.

Turistika

Jarní počasí vás bude lákat, abyste vyrazili do přírody. Buď na jednodenní výlet nebo i na celé svátky. Navštívit například můžete Sitno u Banské Štiavnice, Slovenský ráj, pěkné túry nabízí i Západní Slovensko. Pravděpodobně najdete také dost zajímavých míst ve svém okolí, které jste ještě nestihli dostatečně poznat.

Wellness pobyt

Nejlépe v některém ze známých lázeňských měst jako Bardejov, Piešťany nebo Turčianské Teplice. Procedury a relax můžete zkombinovat s procházkami po městě a večeří v dobré restauraci.

Poznávání historie a památek Slovenska

Z toho si můžete udělat i rodinnou výzvu. Že každý rok poznáte jiné slovenské město. Vyrazit můžete na jednodenní výlet nebo kratší dovolenou. Pro začátek vám doporučujeme města jako Trenčín, Levoča, Košice, Kremnica nebo Banská Štiavnica. Mnohé z ubytování zvyknou mít připraveny i speciální velikonoční balíčky se slevami nebo dárkem.

Výlet za velikonočními tradicemi

Volné dny můžete využít také poznáváním našich tradic. Buď návštěvou muzea nebo speciálních výstav, trhů a akcí. Mnohé z akcí budou velkým zážitkem i pro děti. Za pozornost určitě stojí:

• Velikonoce v národním hřebčíně, Topoľčianky - potěší se každý milovník koní. Program je oživen prezentací o národním hřebčíně. Vyfotit se můžete v dobovém kočáru a uvidíte i systém ustájení koní ve stájích Habsburků.
• Velikonoční jízda tramvají, Trenčianské Teplice – vždy na velikonoční neděli si můžete užít sváteční jízdy tramvají řady 411. Prohlédnout si můžete také expozici vozidel, kolejiště a historických artefaktů v tramvajovém depu. Připraven zvykne být také čaj a punč. Cena jízdného je symbolické 1 €, děti do 6 let zdarma.
• Velikonoce na hradě Modrý kámen, okres Veľký Krtíš - během speciálních prohlídek se dozvíte io historii a tradicích Velikonoc. V tvůrčí dílně se naučíte uplést pomlázku nebo vyzdobit kraslici různými technikami. Pro malé návštěvníky nesmí chybět jarní pátračka se sladkou odměnou. Prohlédnout si můžete také produkty na řemeslném jarmarku.
• Velikonoce na hradě Beckov - dlouholetá tradice oslav Velikonoc na hradě zahrnuje tvůrčí dílny, pátrání po vajíčkách, soutěžní aktivity jako měření sil s hradními zbrojnoši, workshop hůlkové krajky, pletení pomlázek, lukostřelbu a jiné. V pondělí nebude chybět ani šlechtický pomlázka.
• Muzeum oravské vesnice, Zuberec – během velikonočních svátků (od soboty do pondělí) uvidíte v areálu muzea výrobu kraslic, pomlázek, svíček, drátenictví i hrnčířství. A pokud bude pěkné počasí, na dvoře budou po zimě vypuštěna i domácí zvířátka. V neděli nebude chybět folklórní program.

Základní tipy, jak zvládnout Velikonoce ekologicky

Na Slovensku jde oslava většiny svátků ruku v ruce s konzumem, nadbytkem a přejídáním. Závodíme se v tom, kdo má nejkrásnější výzdobu domu (která po svátcích skončí v koši), kdo má přeplněný stůl jídla (které už nemá kdo jíst), kdo…

Nezapomínejte, že Velikonoce je v první řadě svátek klidu, připomenutí významných křesťanských událostí. Nebo symbol jara, něčeho nového. S úctou k životu a přírodě. A proto by bylo ideální slavit svátky s větší pokorou a menším počtem všeho – jídla, dekorací, programu, snahy o dokonalost. Tady je pár tipů jak na to:

• Barvení velikonočních vajíček zbytky jídla a rostlinami - na rozdíl od barev, které naleznete v obchodě, bude barvení přírodními rostlinami atp. lepší pro vaše zdraví. Žlutou dosáhnete kombinací kari a kurkumi. Pomocí šťávy z červené řepy vyrobíte červenou. Modrá bude z borůvek, zelená ze špenátu a hnědá z kávy.
• Půst je dobrý pro vaše zdraví i životní prostředí – podle Rakouské společnosti pro výživu bychom neměli konzumovat více než 150 gramů masa za týden. Reálná spotřeba u většiny lidí je mnohem vyšší. Vnímejte proto postní období jako čas, kdy můžete svému tělu dopřát regeneraci. Popřemýšlejte také, zda některé z tradičních velikonočních receptů nezkusíte ve veganské nebo vegetariánské verzi.
• Kupujte vajíčka od šťastných slepic – my víme, ceny (nejen) vajíček za poslední období vystřelily do astronomických výšek. A nakupovat ekologické a zodpovědné potraviny je opravdu drahá záležitost. Myslete ale na to, že vyšší cenou platíte za lepší život zvířat, vyšší kvalitu surovin a v neposlední řadě podporujete místní menší zemědělce. Vajíčka jsou symbol Velikonoc - jdou do receptů, vyfukují se a zdobí. Ty organické poznáte podle označení 0 na jejich obalu.
• Upcycling na velikonoční ozdoby - podomácku vyrobené velikonoční ozdoby jsou šetrné k životnímu prostředí a ještě se postarají o veselý čas s rodinou/dětmi při jejich výrobě. Kreativitou vdechnete život i věcem, které by mohly skončit v kontejnerech – internet je plný tipů jak vyrábět dekorace z papírových rolí, starých květináčů nebo rozbitých košíků. Myslete na to, že nemusíte celý dům každou Velikonoce zdobit novými dekoracemi. Chcete-li svůj domov oživit, vyberte si pár nadčasových kousků, které u vás vydrží léta. Směle můžete sáhnout i po dekoracích, které naleznete na bazarech - z druhé ruky. Případně vyběhněte do přírody/zahrady a udělejte si výzdobu z jarních rostlin a květin.

Velikonoce jsou svátek, který každý slavíme tak trošku po svém. Pro někoho je významný nábožensky, jiný se těší na volno a čas s rodinou. Ať už se na to díváme jakkoli, je velmi příjemné vnést do svátků více klidu, pohody a tolerance.

Období Velikonoc nesouvisí pouze s oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jde také o oslavu jara, začátků, něčeho nového. Na Slovensku je toto období spojeno například s vynášením Moreny, což je slaměná figurína dívky, která se hází do potoka. S vítáním jara byly spojeny i různé obřady, které se měly postarat o hojnou úrodu v nejbližším roce. A přestože jsou tyto zvyky méně známé, rovněž patří do naší minulosti a jsou bezpochyby velmi zajímavé. Rádi si je s vámi představíme v některém z dalších článků.