Val obrů, spečený val, Slovenská čínská zeď, Rimanská cesta

Všechno jsou to názvy 60 km dlouhé a 15 km široké unikátní stavby na jihu Slovenska, kterou většina Slováků ani nezná. Táhne se od vrchu Sitno, nejvyššího bodu Štiavnických vrchů, až k vesničce Žemberovce, a jeho pozůstatky můžeme pozorovat až po soutok řek Dunaj a Ipeľ. První zmínka o něm pochází již z 13. století, kde dostal název Fossa giganteum, čili právě Val obrů. Jedná se o jakousi hráz nebo navýšeny zemní val, jehož původ je dodnes neznámý. Možné je také, že byl součástí obrovského římského opevnění, nakolik podobné pozůstatky valu je možné pozorovat i v Maďarsku. Dokonce se pošeptává, že je val nejstarší stavbou na světě.

Val se větví, má tři větve. Jedna větev valu se táhne od vrchu Sitno přes Štiavnické vrchy, obec Pečenice, Bátovce, Dudince až k řece Ipeľ, druhá větev jde západněji a třetí se táhne od Žarnovica k ústí Hronu do Dunaje. Na některých místech je zemina valů slinutých a prý se spálila těsně po dokončení výstavby. Ale proč k tomu došlo není jasné a jedna skupina tvrdí, že byl val zapálen na obranu před nepřáteli, jiní zase podporují teorii hovořící o větší stabilitě stavby.

K valu se váže i slovenská lidová pověst, která říká, že val postavily čerti za účelem propojení jejich světa s tím naším. K valu se lze dostat z různých míst a nejjednodušším výchozím bodem jsou Štiavnické vrchy nebo obec Bátovce nebo Pečenice.