Pramen Smerdžonka

Léčivý pramen vyvěrá ve východní části obce Červený Kláštor. Voda z tohoto pramene je středně mineralizovaná přírodní léčivá voda s obsahem minerálních látek a solí, s charakteristickým zápachem po sirovodíku. Zdejší obyvatelé ji proto lidově nazývají "Smerdžonka", smradlavá voda. Sírovodíkový pramen je také jednou ze zastávek na Cestě minerálních pramenů.

K léčbě se využívá přírodní léčivá minerálva voda, která je bohatá na minerální látky (sodík, vápník, hořčík) a sirovodík. Jde o studenou, slabě alkalickou, stavů chabou, středně mineralizovanou přírodní léčivou vodu s celkovou mineralizací 1172 mg / l, koncentrací sirovodíku 11 mg / l a s teplotou 8 - 10°C (pH 7,46). Je ohřívána na terapeutickou teplotu 37 - 40°C. Při léčbě ss doporučují částečné a celotělové lázně v trvání 20 minut. Pro optimální efekt je třeba koupel opakovat denně do celkového počtu 18 - 20 lázní, při kožních chorobách 20 - 25 lázní v sérii.

Díky složení a komplexním blahodárným účinkem pramene mohly vzniknout výjimečné lázně ze zaměřením na léčbu kožních onemocnění, jakými jsou lupénka, atopický ekzém, akné či jiné chronické choroby kůže, onemocnění žaludku a nemocí látkové výměny. A díky čistému ovzduší se v klimatických lázních léčí i další nemoci a do lázní navštěvují i ​​klienti, které trápí netuberkulózní nemoci dýchacích cest, duševní choroby, stavy po operaci štítné žlázy, některé z onkologických nemocí a nemocí z povolání.

Léčivé účinky pramene využívali již v 14. století kartuziánský a později kamaldulským mniši z nedalekého kláštera a vodu doporučovali pít při trávicích potížích a nechutenství. Po zrušení kláštera počátkem 19. století začal poskytovat z pramene místní mlynář ve své stodole teplé vanové koupele za účelem relaxu. Vznik lázeňské osady a původních lázní pod Třemi Korunami se datuje do roku 1820. Během dalších desetiletí zažili lázně několik vzestupů a pádů, přičemž po druhé světové válce zanikly. Obnova lázní začala v roce 2010 a první otevření lázní pro veřejnost bylo v roce 2012. Přírodním léčivým zdrojem kromě termální minerální vody jsou i klimatické podmínky horského prostředí, díky kterému získaly status klimatických lázní.